-
Všechny tyto řády oslovili lidi, kteří z občanského života neodcházeli do klášterů, ale vstupovali do laických bratrstev. Tzv. Třetí řád, terciáři….
-
Umělec ducha naprosto přesně ví, že je jediným projevem božskosti. Vyjadřuje svou výjimečnost jako dar vyjadřující vděčnost za každý okamžik svého života. Prožíváním přítomného okamžiku přijímá …. život naplno a dává a rozdává dary hojnosti, které jsou podstatou duch
-
Zdislava nás učí, že cesta ke svatosti je otevřena všem, že to není cesta velkých gest, ale obyčejné každodenně uskutečňované lásky a vydanosti druhým. [
-
Vyjít ze sebe. Transcendence. Nadosobno. nezávislost na egu. Adler: “Když se nadechnu vesmír ve mně vydechuje, když vydechuji, vesmír mě vdechuje.” Důležitou částí transcendence je humor. A také zapomenout v Bohu na sebe samého a otevřít se nekonečnému Stvořiteli, pocítit jeho dlaň.
-
Bonaventura Bouše – Paradox křesťanství:“ Věřím, že budoucnost se neotevírá tam, kde je zajištěnost bohatstvím, mocí nebo moudrostí. Budoucnost se otevírá v riziku, v ztroskotáních, a dokonce v selháních, jsou-li vyznána ve světle pravdy.
-
Ve výše uvedených větách nalézám jedno společné: Člověk se má celý život učit Lásce Boží. Ačkoliv všechny řády usilují o nějaký řád a pořádek, na vrcholu jejich snah a jejich cílem je a měla by být Láska Boží nikoliv farizejské lpění na zákonnosti.
-
Není třeba vymýšlet další způsoby, stačí převzít to, co nám bylo svěřeno ve křtu, tj. nechat se “zabydlet křestní pečetí tak, abychom se zavázali ke službě Bohu živou účastí na svaté liturgii církve, vykonávali své křestní kněžství svědectvím svatého života a s pracovitou láskou. “2 V případě členů OFS se tato výzva nachází také v řeholi, která…
-
Komunikace člověka s člověkem je onou formou kontaktu, při níž se nejen srovnává rozum s rozumem, poznání s poznáním, názor s názorem, ale kdy se rozvírá člověk člověku, tj. celé nitro-nitru jinému.
-
otázka bratra Massea Františkovi „Proč se za tebou žene celý svět a zdá se, že každý člověk tě chce vidět, slyšet a poslouchat tě?“
-
Mluvíme-li v naší společnosti o absenci hodnot, pak mluvíme o tom co znázorňuje pohádka Sůl nad zlato. Chybí špetka soli – špetka opravdových autentických křesťanů. Společnost potřebuje daleko více kvalitu víry než její prostou kvantitu.
