Web sekulárního františkána. Může sloužit nejn mně, ale i vám. Výpisky, názory ohledně víry, řádu, církve.
Potřebujeme vtáhnout laiky do řízení a kněží budou Božími svědky. Potřebujeme zrušit mocenský centralismus, který často udržují samotní věřící. Současný model je barokní a nemůže být úspěšný. Potřebujeme model polní nemocnice.
V tomto bodě si musíme položit otázku, jaký je náš postoj jako světských františkánů
Tradiční náboženství vyžadují, aby se člověk učil (někdy i nazpaměť), zúčastňoval se pravidelně setkání, měl v komunitě funkci. Rozvinula se pravidla chování. Oddělili se věřící od nevěřících. Mnohdy se původní učení předávalo jen ústně a došlo k omylům….
Každý člověk žije z víry. Všichni lidé vycházejí z víry v něco, jen se liší v co. Předmět víry si vybírají podle úrovně svého vědomí. Víra pak dále souvisí s jejich vnímáním, hodnotami pro život, se schopností chápat a s tím co jednotlivce motivuje…. Přežití je snažší ve skupině, které říkáme rodina, kmen nebo společnost. Úspěšnost každé skupiny záleží na komunikaci…
Kristova vůle je jasná: naší povinností je dosáhnout svatosti, nás všech. Není mi neznámá vaše námitka. Běžně se soudí, že existují dvě kategorie křesťanů: privile- govaní a ostatní. Jedni jsou ke svatosti zavázáni. Ti druzí se spokojí jen s laciným křesťan- ským životem.
Papež František: mysli globálně, jednej lokálně. Žij svůj život s touto univerzální perspektivou, ale začni na tom místě, kde právě jsi. A začni na tom místě s těmi druhými, které máš vedle sebe.
Zdislava nás učí, že cesta ke svatosti je otevřena všem, že to není cesta velkých gest, ale obyčejné každodenně uskutečňované lásky a vydanosti druhým. [
Mluvíme-li v naší společnosti o absenci hodnot, pak mluvíme o tom co znázorňuje pohádka Sůl nad zlato. Chybí špetka soli – špetka opravdových autentických křesťanů. Společnost potřebuje daleko více kvalitu víry než její prostou kvantitu.
Hlavním etickým problémem tohoto kapitalismu je vytváření vyskartovaných lidí, aby se pak snažil je skrývat anebo se o ně starat tak, aby už nebyli na očích. Jednou z velkých podob civilizační chudoby je to, že nedokáže vidět své chudé, kteří jsou nejprve vyskartováni a pak skrýváni.
Ústředním aspektem civilizace je náboženství. Katolický aspekt je tento: Bůh je jeden, je absolutně svrchovaný, stojí nad stvořením (transcendentní), je dobrý. Bůj hledá přátelství člověka (Kierkegaard), hledá lásku tím, že se k nám snižuje. Význam Církev pro západní civilizaci je zřejmý – paradoxně – tam, kde její vliv vymizel.