Ghándí

Vzdělávání není cílem samo o sobě: je to prostředek utváření a zpevňování charakteru.

Naším ideálem je poznání, které vede k osvobození.

Každá domácnost je školou a rodiče jsou učitelé

Vzdělávání by mělo rozvíjet odvahu, sílu, cnost a schopnost zapomínat na sebe, když chceme sloužit velké věci.

Pokud se nám podaří zformovat charakter jedince, společnost se dokáže postarat sama o sebe.

Rozlišovat dobro a zlo se dítě nenaučí z učebnic.

Je potřeba naučit už malé děti k respektu k práci.

Základní vzdělání by mělo zahrnovat také základní principy sebeobsluhy, hygieny a stravování.

Stát by se neměl starat o náboženskou výchovu. Nesměšujme však náboženství s etikou, ta je úkolem státu

Žádná kultura se nemůže rozvíjet uzavřená sama do sebe.

František (Ai)

Svatý František z Assisi neměl moderní pojetí „vzdělávání“ v akademickém slova smyslu. Ačkoli sám ovládal tři jazyky – latinu, italštinu a francouzštinu, pro své bratry zdůrazňoval především čistotu srdce, pokoru a evangelní moudrost nad světským věděním. 

Hlavní myšlenky sv. Františka k učení a moudrosti

• Důraz na čistotu duše: František kladl největší důraz na následování Krista v absolutní chudobě a prostotě, což považoval za přímější cestu k Bohu nežli intelektuální studium.
• Evangelní moudrost: Skutečnou moudrostí pro něj nebyla učenost získaná na univerzitách, ale schopnost žít podle evangelia a projevovat lásku k bližním a stvoření.
• Praktická zbožnost před teologií: František se obával, že by přílišné studium a získávání majetku (např. knih a budov pro školy) mohlo vést k pýše a odklonu od ideálů chudoby a prostoty, které považoval za základní kameny svého řádu.
• Napomenutí: Ve svých spisech, jako je například 27. napomenutí „O ctnosti, která zahání neřest“, zdůrazňuje, že: „Kde je láska a moudrost, tam není strach ani bezradnost. Kde je trpělivost a pokora, tam není hněv ani zármutek.“ Tím ukazuje, že pravá moudrost je spojena s konkrétními ctnostmi. 

Zatímco papež František vnímá vzdělání jako nezbytné sociální právo a nástroj pro budování společnosti, svatý František z Assisi viděl prioritu v duchovní formaci a osobní svatosti, často s jistou nedůvěrou k formálnímu akademickému vzdělání své doby. Postupem času se však františkánský řád k učení přiklonil a začlenil ho do své tradice, aby obstál v měnící se době. 

Papež František (Ai)

Hlavní myšlenky papeže Františka o vzdělávání

• Základní právo a sociální spravedlnost: Papež opakovaně připomíná, že neumožnit přístup ke vzdělání je obrovská sociální nespravedlnost. Vzdělávání je právo, které náleží každému, a je nezbytné pro integrální rozvoj člověka.
• Integrální (celostní) rozvoj: Vzdělání by se nemělo zaměřovat pouze na předávání informací, ale na formování celé osobnosti – „není plněním nádob, ale rozžíháním ohňů“. Cílem je pomáhat studentům růst ve všech aspektech lidského života.
• Spolupráce a Globální pakt: Vzdělávání je „sborové dílo“, které vyžaduje spolupráci a propojení celé společnosti. V roce 2020 zahájil Globální pakt o vzdělávání, iniciativu zaměřenou na obnovu závazku ke vzdělávání a posílení aliance mezi rodinou, školou a společností.
• Vzdělávací katastrofa během pandemie: Během pandemie koronaviru papež upozornil, že distanční výuka odhalila a v jistém smyslu způsobila „vzdělávací katastrofu“, kdy mnoho dětí a studentů čelilo značným překážkám.
• Úloha rodiny: Rodiče jsou hlavními protagonisty a prvními vychovateli svých dětí. Papež vyzývá ke spojenectví školy a rodiny na podporu vzdělávacího procesu. 

Osobnosti světa o vzdělání (Ai)

Stěžejní citáty a myšlenky

• Nelson Mandela: „Vzdělání je ta nejmocnější zbraň, kterou můžete použít ke změně světa.“ Zdůrazňoval tak transformační potenciál vzdělávání pro překonání nespravedlnosti a dosažení rovnosti.
• Albert Einstein: „Účelem vzdělávání není učení se faktů, nýbrž trénink mysli k myšlení.“ a také „Moudrost není produktem školní docházky, ale celoživotního pokusu ji získat.“ Einstein vyzdvihoval kritické myšlení a zvídavost nad pouhé memorování informací.
• Aristoteles: „Kořeny vzdělání jsou hořké, ale ovoce je sladké.“ Tento starověký filozof poukazoval na náročnost učebního procesu, která je ale odměněna cennými výsledky.
• Benjamin Franklin: „Investice do vědění platí ten nejlepší úrok.“ Franklin viděl vzdělání jako praktickou a finančně návratnou investici.
• Mahatma Gandhi: „Žij, jako bys měl zítra zemřít. Uč se, jako bys měl žít navždy.“ Gandhi spojoval učení s celoživotní cestou a osobním růstem.
• Martin Luther King, Jr.: „Funkcí vzdělání je naučit se intenzivně a kriticky myslet. Inteligence plus charakter – to je cíl pravého vzdělání.“ King kladl důraz na morální a etický rozměr vzdělávání. 

Společenský význam

• Horace Mann: „Vzdělávání je nade všechna ostatní zařízení lidského původu velký vyrovnávač podmínek lidí, balanční kolo společenského stroje.“
• Victor Hugo: „Ten, kdo otevře dveře školy, zavře dveře vězení.“ 

Tyto osobnosti se shodují, že vzdělání je nezbytné nejen pro individuální úspěch, ale i pro formování spravedlivé, svobodné a prosperující společnosti