Ghándí

Člověk je nadřazen tupému dobytku jen v tom, že je schopen disciplíny a obětování.

Neměli bychom být nešťastní, pokud budeme dodržovat pravidla manželského soužití, jako svátost.

Manželství je bariéra chránící náboženství. Zničíme-li ji, náboženství se rozpadne.

Manželství není ničím jiným než disciplínou a sebeovládáním.

Ten, kdo dokáže rozpoznat pomíjivost těla a nezničitelnost ducha, instinktivně ví že seberealizace není možná bez určitého omezování. Potřeby ducha musí v každém okamžiku potlačovat tělo.

Pokud bude každý myslet spíše na povinnosti než na práva, všechny problémy se lehce vyřeší.

Cíl se stále vzdaluje. Uspokojení však nalézáme v úsilí, ne v úspěchu. Neomezené úsilí se vyrovná vítězství.

Modlitba by neměla vycházet ze rtů, ale ze srdce. Abychom se mohli modlit k Bohu, musíme očistit své srdce. Srdce plné modlitby otevírá cestu k Bohu a služba připravuje srdce k modlitbě. Ti, kdo se starají o chudé a nuzné – to jsou ti, kteří se skutečně modlí. Modlitba nemá pevně stanovený čas. Člověk modlitby nezná odpočinku.

Spolu s pokorou je modlitba nejjistějším prostředkem k očistě srdce od všech vášní.

I ty nejskrytější myšlenky mají vliv nejen na svého nositele, ale i na jeho okolí.

Nejezte pro potěšení, ale kvůli zachování zdravého těla. Nepřeceňujme význam stravy, ale současně jej nezlehčujme. Zdrženlivost v jídle může být stejně důležitá jako zdrženlivost v myšlení a řeči.

Cigaretám a alkoholu a šílenství hazardních her a koňským dostihům se vyhýbám.

František (Ai)

Učení svatého Františka z Assisi klade důraz na život v chudobě, pokoře a následování Krista, což se projevuje v jeho přístupu k disciplíně, modlitbě a jídlu. 

Disciplína

Disciplína pro svatého Františka neznamenala jen přísné dodržování pravidel, ale především disciplínu srdce a vůle v následování evangelních rad. 

• Sebeovládání a odříkání: František žil v absolutní chudobě a vyzýval své bratry k jednoduchému životu, k práci pro obživu a k odmítání materialismu a pohodlí.
• Pokora: Klíčovou součástí disciplíny byla pokora a ochota sloužit druhým, vidět v každém člověku (a dokonce i ve stvoření) Boží odraz. 

Modlitba

Modlitba byla pro svatého Františka ústředním prvkem života, často popisovaná jako „dýchání duše“. 

• Neustálá modlitba: František usiloval o to, aby se celý život stal modlitbou, aby byla zachována rovnováha mezi prací a kontemplací.
• Prostota a důvěra: Modlitba měla být prostá, vycházející ze srdce a plná důvěry v Boha, kterého oslovoval důvěrným aramejským slovem „Abba“ (Tatínek).
• Konkrétní modlitby: Je autorem mnoha modliteb, včetně známé Modlitby sv. Františka z Assisi („Udělej ze mne nástroj svého pokoje“) nebo Modlitby stvoření (Píseň tvorstva). 

Jídlo

Františkův přístup k jídlu byl poznamenán střídmostí a závislostí na Boží prozřetelnosti.

• Skromnost a vděčnost: Bratři měli jíst to, co jim lidé z dobré vůle nabídli, s vděčností a bez nároků na hojnost.
• Práce pro chléb: Důrazně vyžadoval, aby si bratři na svůj chléb vydělali poctivou prací, a jen v případě nouze měli prosit o almužnu.
• Společné stolování: Jídlo bylo také příležitostí k bratrskému společenství a modlitbě před a po jídle, často s modlitbami díků za pokrm. 

Osobnosti disciplíně a modlitbě a jídle

Mnoho významných osobností napříč historií a kulturami zdůrazňovalo důležitost disciplíny, modlitby a jídla, často je vnímali jako vzájemně propojené prvky pro dosažení osobního rozvoje, duchovního růstu nebo úspěchu.

Disciplína

Disciplína je často považována za klíčový most mezi cíli a jejich dosažením.

• Abraham Lincoln: „Disciplína je volba mezi tím, co chcete teď, a tím, co chcete nejvíc.“
• John C. Maxwell: „Malé disciplíny opakované s konzistencí každý den vedou k velkým úspěchům.“
• Platón: „První a nejlepší vítězství je dobýt sebe sama“ a „Pro muže dobýt sebe sama je prvním a nejušlechtilejším ze všech vítězství.“
• Elon Musk: „Vaše úroveň úspěchu je určena vaší úrovní disciplíny a vytrvalosti.“
• Marcus Aurelius (stoik): „Máte moc nad svou myslí, ne nad vnějšími událostmi. Uvědomte si to, a naleznete sílu.“ 

Modlitba

Modlitba je vnímána nejen jako náboženský akt, ale i jako zdroj vnitřní síly, klidu a vedení.

• Mahátma Gándhí: „Ať se každý pokusí a zjistí, že v důsledku každodenní modlitby přidává do svého života něco nového, něco, s čím se nic nemůže srovnávat.“
• Matka Tereza: „Modlitba není žádost. Modlitba je odevzdání se do rukou Božích, k Jeho dispozici, a naslouchání Jeho hlasu v hloubi našich srdcí.“
• Søren Kierkegaard: „Modlitba nemění Boha, ale mění lidi, kteří se modlí.“
• Martin Luther: „Čím méně slov, tím lepší modlitba.“ 

Jídlo (a půst)

Vztah k jídlu je často spojován se střídmostí, vděčností a duchovní kontrolou nad tělesnými touhami.

• Richard Foster: „Půst musí navždy směřovat k Bohu. Více než kterákoli jiná disciplína půst odhaluje věci, které nás ovládají.“
• Jan Kassián (mnich ze 4. století): „Jasným pravidlem pro sebekontrolu, které předali Otcové, je toto: přestaň jíst, dokud jsi ještě hladový, a nepokračuj, dokud nejsi sytý.“
• Buddha Gautama: Učil „střední cestu“ mezi extrémy požitkářství a askeze, zdůrazňoval, že podvyživené tělo neumožňuje trénování a rozvoj mysli.
• John Wesley: Považoval stravu za osobní záležitost volby, která by měla být v souladu s individuálními, duchovně formovanými prioritami, a sám praktikoval pravidlo odchodu od stolu, než byl zcela nasycen.