Rubrika: Duchovní život


  • Bonaventura Bouše – Paradox křesťanství:“ Věřím, že budoucnost se neotevírá tam, kde je zajištěnost bohatstvím, mocí nebo moudrostí. Budoucnost se otevírá v riziku, v ztroskotáních, a dokonce v selháních, jsou-li vyznána ve světle pravdy.

  • Ve výše uvedených větách nalézám jedno společné: Člověk se má celý život učit Lásce Boží. Ačkoliv všechny řády usilují o nějaký řád a pořádek, na vrcholu jejich snah a jejich cílem je a měla by být Láska Boží nikoliv farizejské lpění na zákonnosti.

  • Jak velká je tedy vzdálenost tedy odděluje ateistu, toužícího po víře v Boha od křesťana, který “myslí že věří”, ale má o své víře pochybnosti? Vlažnost ať už považovaná za neštěstí nebo za hráz proti fanatismu může nakonec sbližovat péčí o caritas, jak už tvrdil Feuerbach

  • Duch jsi a duchem zůstaneš. Materialismus je kořenem všeho zla. Člověk, který věří, že je živým tělem s datem trvanlivosti, nemá sebemenší motivaci pro něco žít. Uvědom si, že nejsi tělo, nýbrž Duch. Lidé v dnešní postmoderní době si znovu začínají uvědomovat, že původ lidstva sahá mnohem dál než k fyzickému narození. Možná uzrál čas vykročit…

  • Křesťanství je nádherný systém psychoterapie. Léčí utrpení duše.

  • sme povoláni jsme kontemplativnímu životu uprostřed činnosti Důvěřovat v Boha a milosrdně jednat vůči bratřím. Milosrdenství je oběť, která je Bohu milá. Trpělivost, mírnost, radost spolu s humorem, odvahu a zápal a otevřenost vůči novému, přebývat v komunitě a zakoušet přítomnost Pána, neustálá modlitba spolu se čtením Písma.

  • Modlitba

    Tajemství života spočívá v samotné existenci. Jsem věřící protože Bůh chce, jsem skrze tebe, jako věřící jsem před ním, jsem Bohem viděný.Uč mě v tichu své přítomnosti rozumět tajemstvím, kterým jsem. A že jsem skrze tebe a před tebou a pro tebe. Uč mě v tichu své přítomnosti rozumět tajemstvím, kterým jsem. 

  • Starý svět stále dál existuje a proto součástí našeho života je i kříž Kristův. V této slabosti působí Boží síla. (2.Kor 4,7-11) Utrpení nás potkávají ve světě stejná jako nás potkávala dříve. Na rozdíl od předešlé doby však nevedou k našemu umenšování, ale získávají podíl na vykoupení a na schopnosti proměny. J

  • Povzbuzení pouštních otců k pokroku v dokonalosti 

  • Vědomé dýchání nás vrací k našemu bytí, ke svému tělu. Vrací nás také k našim pocitům (rozeznat je, smířit se s nimi, porozumět jejich povaze, utišit je, uzdravit je. Bytí se sestává také z mentálního obsahu.