Pane Bože můj,
nemám tušení, kam jdu.
Nevidím cestu před sebou
a nevím s jistotou, kde skončí.
Ani se neznám,
a skutečnost, že si myslím, že následuji tvou vůli,
neznamená, že ji skutečně dělám.
Věřím však, že touha potěšit tě
ve skutečnosti těší.
A doufám, že tuto touhu mám ve všem, co dělám.
Doufám, že nikdy nebudu dělat nic jiného než tuto touhu.
A vím, že když to udělám,
povedeš mě správnou cestou,
i když o ní možná naprosto nic nevím.
Proto ti budu vždy důvěřovat.
I když se mi může zdát, že jsem ztracen a ve stínu smrti,
nebudu se bát,
neboť ty jsi vždy se mnou
a nikdy mě nenecháš
čelit mým nebezpečím samotného.